V tomto článku zkusíme vysvětlit význam slovíček "kortizol" a "kortizon", jaký je mezi nimi rozdíl a proč jsou důležité z pohledu emocí a našeho zdraví.
Když zažíváme stres, naše nadledvinky vytvářejí kromě adrenalinu také hormony kortizol a kortizon. Říkáme jim “stresové hormony”. Pomáhají nám být ve střehu, rychle jednat a zachránit se z nebezpečné situace. Adrenalin aktivuje hlavní tělesné orgány navyšší výkon a kortizol zajišťuje, aby pro ně byl dostatek energie. Tato dodatečná energie se k našim orgánům dostane krví v podobě zvýšené hladiny cukru (glukózy). Proto kortizol a kortizon zařazujeme do skupiny hormonů, které se říká glukokortikoidy. Jejich hlavní úlohou je hospodaření s glukózou v krvi.
Kortizon má stejné účinky jako kortizol, ale je slabší a je ho mnohem méně. V dalším popisu budeme používat pouze slovo kortizol. Všude si místo něj můžete dosadit kortizol i kortizon. Přesnější popis rozdílů najdete níže v článku.
Jak jsme už řekli, kortizol v krvi reguluje zásobu krevního cukru. Zároveň blokuje funkce a méně důležité orgány, které by energii zbytečně odčerpávaly - snižuje imunitu, tlumí záněty, růst kostí, zpomaluje trávení. Tímto šetří krevní cukr pro životně důležité orgány - mozek a ledviny. Když by selhal mozek nebo ledviny, zemřeli bychom. Tímto kortizol "hlídá", abychom se nevyčerpali.
Jakákoliv zátěžová situace zvyšuje tvorbu kortizolu. Například:
stres, strach
emoční vypětí, trauma
infekční choroba, vysoká teplota
velká tělesná námaha
zranění, operace
dlouhodobé hladovění, nedostatek spánku
Kortizol a emoce
Kortizol spojujeme se stresem, a to jak psychickým, tak fyzickým. Strach je emoce, která obvykle způsobuje stres. Kortizol se uvolňuje do krve chvíli po adrenalinu. Chvíle zde znamená zlomky vteřin.
Kortizol spolu s adrenalinem způsobuje, že se nám situace vryje do paměti hlouběji. To znamená, že si lépe pamatujeme detaily či okolnosti situací a událostí, při kterých jsme byli ve stresu či zažívali strach. Mohou to být negativní vzpomínky, které dlouhá léta nosíme v sobě a máme snahu je vytlačit z vědomí na nevědomou úroveň. Víme ještě o jednom efektu kortizolu - jeho dlouhodobé působení poškozuje část mozku odpovědnou za učení se (hipokampus).
Negativní vlivy přebytku kortizolu při dlouhodobém stresu
Kromě toho, že zhoršuje paměť a učení, kortizol má mnoho dalších negativních efektů, když ho máme přebytek. To se stane, když jsme dlouho pod stresem, při některých onemocněních, případně jako vedlejší účinky některých léků. Pak můžeme pozorovat:
změny nálad
deprese
vysoký krevní tlak
poruchy spánku
přibývání na váze
ukládání tuku hlavně v oblasti břicha
sníženou imunitu
sníženou činnost štítné žlázy
vyšší lámavost kostí
omdlévání po ránu či výkyvy krevního cukru a hypoglykémie
pomalé hojení ran
ztrátu svalové síly a svalové hmoty
ztrátu pružnosti kůže a objevování se strií
zvýšené riziko vzniku cukrovky
zastavení růstu u dětí
vypadávání vlasů
u žen problémy s menstruací a můžský typ ochlupení (vousy na bradě apod.)
u mužů ztrátu potence
Podívejte se na video z TED-Ed, které názorně a srozumitelně vysvětluje problematiku kortizolu a vlivu stresu. Video je v angličtině. Titulky můžete přepnout do češtiny tak, že kliknete na ozubené kolečko vpravo dole a vyberete automatický překlad do češtiny.
Jak můžeme přirozeně snižovat hladinu kortizolu
Kortizol a jeho hladinu můžeme regulovat přirozenou cestou.
Správnou životosprávou
Sportem
Smíchem a humorem
Pravidelným tancem
Meditací
Poslechem hudby
Masáží
A také uměním dát průchod svým emocím a rychle se vrátit ze stavu “excitace” do pohody. Ano, vřele doporučuji akce Emoční fitness CZ, kde (mimo jiné) využíváme několik z doporučených tipů, které účinně a přirozeně harmonizují hladinu našeho kortizolu.
Další tipy regulace pomocí stravy:
Doplňovat hořčík po tělesné námaze (voda Magnézie, ořechy - hlavně mandle a paraořechy, celozrnná rýže, banány, sója, vejce, čočka, brokolice,..)
Doplňovat Omega-3 hlavně po mentálním stresu
Pitím černého čaje
Extraktem Ašvagandy (Withania somnifera - neboli indický ženšen) - dá se koupit v lékárně nebo v obchodech se zdravou výživou
Bacha na faktory, které hladinu kortizolu zvyšují
Traumata, hádky či stresové situace
Nepravidelný denní režim
Málo spánku
Virové infekce
Zranění, operace
Přehnaná tělesná aktivita (hladina kortizolu se vrátí do normálu po jídle)
Přílišné množství kávy (kofeinu)
Alkohol
Kdy a jak byl objeven kortizol a kortizon
Na začátku 20. století se pacienti s chronickými nemocemi kloubů léčili podáváním rozdrcených hovězích ledvin, protože v nich byla "ta nějaká látka", která zlepšovala jejich stav. V roce 1914 se těmi zvláštními látkami začal intenzivně zabýval profesor Edward C. Kendall na americké klinice Mayo. V roce 1928 (když mimo jiné objevil hormon štítné žlázy - thyroxin) začal zjišťovat, co přesně jsou hormony nadledvin. Výzkumy byly dlouhé. Až v roce 1948 se vědcům podařilo poprvé danou látku - kortizon - uměle vyrobit. Zajímavé na tom je, že výzkumy poskočily hlavně díky druhé světové válce. Stalo se totiž toto. Americké tajné služby v roce 1941 zjistily, že Německo nakupuje v Argentině velká množství nadledvin z dobytka. To posílilo pověsti, že němečtí piloti Luftwaffe jsou nadopovaní právě hormony z kůry nadledvin a jsou víc “odolní k hypoxii - nedostatku kyslíku”. Tím pádem mohou létat až ve výšce nad 3 kilometry. S tím museli Američané hned něco dělat. Začali financovat výzkumy a výsledkem byl syntetický kortizon. Několik miligramů čistého kortizonu jako první uměle vyrobil Dr. Lewis Hastings Sarett v roce 1948. Tenkrát pracoval v teamu, v jehož čele stál právě pan E.C.Kendall. Ten je považován za vědce, který první chemicky kortizon identifikoval. V roce 1950 dostal E.C.Kendall společně s Philipem S. Henchem a Tadeusem Reichsteinen Nobelovu cenu za objevení hormonů kůry nadledvin, popsání jejich struktury a funkce.
Další zajímavé informace o kortizolu a nadledvinkách
Názvy kortizol a kortizon jsou odvozeny z latinského cortex, corticis = kůra. V kůře nadledvinek vznikají ještě další hormony:
mineralokortikoidy řídí hospodaření těla s vodou a minerály
v menším množství sexualkortikoidy - pohlavní hormony (androgeny a estrogeny)
Názvy kortizol a kortizon se často pletou.Jsou to dva hormony. Oba vznikají v kůře nadledvin, mají podobné účinky, ale odlišují se svou silou a chemickou strukturou.
Uměle vyrobenému kortizolu se říká hydrokortizon. Používá se v medicíně jako součást léků.
Kortikosteroidy nebo kortikoidy důvěrně znají lidé trpící alergiemi, chronickými záněty, akné, lupenkou nebo revmatoidní artritidou. Je to souhrnný název pro steroidní hormony:
vyráběné tělem (kortizon, kortizol, aldosteron a další) a
uměle vyrobené látky jim podobné
Prodávají se jako tabletky, injekce, masti nebo i ve formě aerosolů v inhalátorech. Jsou v lékařství velmi populární, protože oslabují imunitní reakce a tlumí zánět. Proč se hodí imunitní systém někdy utlumit? Představte si, že jste alergičtí na vosí štípnutí a právě jste jedno dostali. Mohli byste zkolabovat a umřít (anafylaktický šok). Právě v tuto chvíli jsou užitečné léky proti otékání (antihistaminika) a kortikosteroidy. Další příklady používání jsou: u závažnějších alergických projevů jako je astma, u autoimunitních nemocí, podávají se po transplantacích, po úrazech, při dlouhodobých kožních problémech či u chronických revmatických nemocí. Ale je v tom háček. Nebo spíše dva. Tyhle látky nepůsobí přímo na příčinu zánětu, ale jen zmírňují jeho účinky. Tj. na přechodnou dobu jsou skvělé na zmírnění úporné vyrážky či proti bolesti kloubů. Ne však dlouhodobě. Za druhé - jsou "návykové" a mohou rozhodit hormonální rovnováhu v těle viz. problémy při nadbytku kortizolu. Proto by se neměly užívat dlouhodobě.
Množství kortizolu v krvi se přirozeně mění během dne. Nejvíce se ho vytváří ráno kolem 8 hodiny, abychom měli dostatek energie na celý den. K večeru se jeho množství snižuje, tělo se připravuje na odpočinek. Nejméně ho máme v noci kolem 4 hodiny ráno. Asi 3 hodiny před vstáváním jeho hladina začíná pomalu narůstat, abychom ráno zase byli jako rybička. A že nejsme? Možná za to může to, že pořád měníme náš denní režim a svítíme do noci. Na hladinu kortizolu má totiž vliv světlo a tma a to, jak máme nastavený a dodržujeme denní režim.
Kortizol je mocný hormon a dle mě je dobré mít jeho hladinu v normálu. Emoční fitness CZ může být jedním z nástrojů k jeho pravidlené harmonizaci.Na našich akcích si vždy užijete pořádnou dávku pohybu, tance, meditace a humoru.
Co myslíte, pomůže Vám čtení takovýchto článků v běžném životě? V případě, že odpovíte "ano", navrhujeme Vám přečíst další článek o teorii a praxi práce s emocemi. Pokud jste připraveni vyzkoušet práci s emocemi v praxi, vyberte si termín akce a přihlaste se.
Píšeme taky články pro Letacek.CZ - portál pro osobní růst a transformaci. Najdete tam mimo jiné katalog kurzů a seminářů od mnoha pořadatelů, individuální konzultace a inzerci.
V tomto článku zkusíme vysvětlit význam slovíček "kortizol" a "kortizon", jaký je mezi nimi rozdíl a proč jsou důležité z pohledu emocí a našeho zdraví.
. Pomáhají nám být ve střehu, rychle jednat a zachránit se z nebezpečné situace. 
Zároveň blokuje funkce a méně důležité orgány, které by energii zbytečně odčerpávaly - snižuje imunitu, tlumí záněty, růst kostí, zpomaluje trávení. Tímto šetří krevní cukr pro životně důležité orgány - mozek a ledviny. Když by selhal mozek nebo ledviny, zemřeli bychom. Tímto kortizol "hlídá", abychom se nevyčerpali. 
Kortizol spojujeme se stresem, a to jak psychickým, tak fyzickým. Strach je emoce, která obvykle způsobuje stres. Kortizol se uvolňuje do krve chvíli po adrenalinu. Chvíle zde znamená zlomky vteřin.
Pak můžeme pozorovat:
Americké tajné služby v roce 1941 zjistily, že Německo nakupuje v Argentině velká množství nadledvin z dobytka. To posílilo pověsti, že němečtí piloti Luftwaffe jsou nadopovaní právě hormony z kůry nadledvin a jsou víc “odolní k hypoxii - nedostatku kyslíku”. Tím pádem mohou létat až ve výšce nad 3 kilometry. S tím museli Američané hned něco dělat. Začali financovat výzkumy a výsledkem byl syntetický kortizon. Několik miligramů čistého kortizonu jako první uměle vyrobil Dr. Lewis Hastings Sarett v roce 1948. Tenkrát pracoval v teamu, v jehož čele stál právě pan E.C.Kendall. Ten je považován za vědce, který první chemicky kortizon identifikoval. V roce 1950 dostal E.C.Kendall společně s Philipem S. Henchem a Tadeusem Reichsteinen Nobelovu cenu za objevení hormonů kůry nadledvin, popsání jejich struktury a funkce. 
Jsou to dva hormony. Oba vznikají v kůře nadledvin, mají podobné účinky, ale odlišují se svou silou a chemickou strukturou. 
Proč se hodí imunitní systém někdy utlumit? Představte si, že jste alergičtí na vosí štípnutí a právě jste jedno dostali. Mohli byste zkolabovat a umřít (anafylaktický šok). Právě v tuto chvíli jsou užitečné léky proti otékání (antihistaminika) a kortikosteroidy. Další příklady používání jsou: u závažnějších alergických projevů jako je astma, u autoimunitních nemocí, podávají se po transplantacích, po úrazech, při dlouhodobých kožních problémech či u chronických revmatických nemocí. Ale je v tom háček. Nebo spíše dva. Tyhle látky nepůsobí přímo na příčinu zánětu, ale jen zmírňují jeho účinky. Tj. na přechodnou dobu jsou skvělé na zmírnění úporné vyrážky či proti bolesti kloubů. Ne však dlouhodobě. Za druhé - jsou "návykové" a mohou rozhodit hormonální rovnováhu v těle viz. problémy při nadbytku kortizolu. Proto by se neměly užívat dlouhodobě. 
Možná za to může to, že pořád měníme náš denní režim a svítíme do noci. Na hladinu kortizolu má totiž vliv světlo a tma a to, jak máme nastavený a dodržujeme denní režim. 
Na našich akcích si vždy užijete pořádnou dávku pohybu, tance, meditace a humoru. 